Uklízení podzemí Bílého koně, spousta fotek

Fejkova pískovna v současnosti nazývaná Bílý Kůň je rozsáhlé podzemí na Hutích. Desítky let sem zahrádkáři několika dírami sypali odpad, ty hromady jsou vysoké už asi 5 metrů. Ochránci z ČSOP a geokešeři uspořádali v květnu a teď v soboru 13. června dobrovolnické akce na úklid podzemí. Přišel jsem, fotil jsem, pomohl jsem a vy si počtěte.

Hlavní prostory Bílého koně

Když jsem se o tom dozvěděl z novin naší městské části, neodolal jsem. Do pískovny se chci podívat už dlouho a tohle byla ideální příležitost. Zabalil jsem tedy holiny a čelovku a vydal se v sobotu ráno k poklopu. Ten už byl otevřený a stavěla se tu trojnožka pro uchycení kladky, kterou se bude suť vytahovat.

Vytahování suti pomocí kladky

Dolů vede jeden svislý žebřík a pak šikmý po hromadě nepořádku, hloubku podlahy podzemí odhaduji něco mezi 10 až 15 metry pod povrchem. Jak na mě pískovna působila? Překvapivě jsem ani neměl pocit, že jsem v podzemí, spíš v hodně starém domě (těch už jsem prolezl…). Stropy jsou tak akorát nad hlavu, většinou asi 3 metry vysoké, nejsou tu chodby, ale prostor je rozdělený pískovcovými pilíři, které podepírají strop.

Stojím na pětimetrové hromadě suti a za chvíli polezu po žebříku dolů

Většina prostor je prázdných (možná důsledek prvního uklízení). Největší nepořádek je pod dvěma velkými dírami, je to hlavně hlína s drobnými předměty. Tady by se archeologové za pár století vyřádili! Ale mají smůlu. Mimo díry se dá najít kovový šrot, třeba trubky nebo převodovka. V 70. letech to tu sloužilo jako sklad ovoce a zeleniny. Dřív se dalo do pískovny vjet z boku autem, vjezd už je ale zasypaný. Jak vidíte na fotkách, stěny jsou v některých místech zesílené cihlami, nejspíš pozůstatek skladu. V podzemí na Hutích jsem poprvé v životě viděl několikacentimetrovou vrstvu plísně na zbytcích dřeva, takové je tu vlhko.

To žlutobílé je plíseň

Zpátky do práce, naším úkolem bylo rozebírat hromadu pod zabedněnou dírou ve stropě a plnit pytle tak aby se daly unést. Další pomocníci přenášeli pytle pod vchodový otvor s žebříky a tam je živý řetěz z lidí a kladka tahali nahoru na vzduch. Venku se pytle vysypávali do kontejneru. Asi hodinu jsem takhle plnil pytle v podzemí a posílal je dál. Pak jsem se vydrápal po žebřících ven nadýchat vzduchu. Jak jsem vystrčil hlavu ze skruže, přešla přeze mne vlna vlhkého vedra a zamlžila brýle. Dole bylo příjemných 16 stupňů, venku možná i 30 stupňů.

Lidský řetěz vytahuje pytle po žebříku ke kladce

Taková malá hromádka! Hodina práce skoro dvou desítek lidí v podzemí a v kontejneru je to sotva vidět. Další hodinu jsem tahal pytle od díry do kontejneru a hromada se zdvojnásobila. Stačilo. Po poledni jsem se vydal domů na oběd docela zmožený s tím, že bylo práce pro dnešek dost, další pomocníci tam zůstávali do odpoledne, tak doufám, že se jim podařilo naplnit kontejner celý.

Kontejner po dvou hodinách

Nepořádku je v podzemí ještě hodně a některé velké kusy se budou vytahovat hodně těžko, třeba kamna. Pokračovat se prý bude v září, akci pořádá ČSOP 01/72 GEO.

Šrot sesbíraný v podzemí

Na dalších fotkách si prohlédněte, jak podzemí Bílého koně vypadá.

Některé prostory jsou důkladně obezděny.

Být to krápník, tak je to stalagmit

Pískovcový pilíř

Zasypaný vjezd pro auta.

Zasypaný vchod se schodištěm

Vršek hromady suti, kterou jsme rozebírali

Jako v pískovcové jeskyni