úterý 2. září 2014

Recenze: Jak se z dědiny za Prahou stalo město

Pan Google už mě několikrát při hledání historických zajímavostí o Praze 14 odkázal na knihu "Praha 14 v zrcadle času", která prý vyšla v roce 1997. No, nedalo mi to a za pár dnů jsem si nesl z antikvariátu skutečnou knihu o naší městské části. I po 17 letech stále voněla novotou.
Vyjde ještě někdy kniha o Praze 14?
  Moje představa, že půjde o suchopárné líčení historie se naplnila jen částečně. Citace z kronik a kunsthistorický traktát o Kyjském kostele si vyžádaly pořádnou dávku trpělivosti. Chuť jsem si spravil hned na následujícím velmi detailním líčení pražského povstání. A pak se docela pobavil při popisu současnosti, tedy roku 1997. Z našeho pohledu už docela historie. Byla to doba, kdy se na Černém Mostě otevřel úplně první hypermarket v Česku a chystalo se otevření metra.

Pojďte se na chvíli přenést do časů, kdy Kyje, byly ještě zemědělská vesnička těsně za Prahou, před kostelem měl holírnu pan Topinka a Hloubětín se stal částí Velké Prahy. První republika byla ještě mladá, v Hloubětíně se začalo stavět zahradní město a na Jahodnici domky pro legionáře.

Na Hutích byly pískovcové lomy s jeskyněmi, kde měli malí kluci Eldorádo a místo Černého Mostu se táhly polní lány a bažiny. V Kyjích i Hloubětíně působily desítky spolků, dobrovolní hasiči, ochotníci, sokolové, hrály se desítky divadelních představení ročně.

Do toho vpadla druhá světová válka a odbojové skupiny. Skupina z Hutí se podílela na přípravě parašutistů poslaných z Británie v roce 1942. Pak přišel květen 1945. Kyjští odbojáři se snažili bránit Němcům v průchodu, což šlo dost špatně. Na Kbelském letišti totiž sídlila celá německá divize a po hlavních tratích projížděly obrněné vlaky.
Pražské povstání v Kyjích z knihy praha 14 v zrcadle času


Největší zkáza přišla až v roce 1948. Spolky byly zrušeny, desítky živnostníků musely ukončit svoji činnost a Hloubětínská Sokolovna byla zbořena. Důsledkem bylo, že nebylo ani kde nakupovat a dlouhou dobu fungovaly jen pojízdné prodejny. Pak se začala stavět nákupní střediska a obyvatelé, vyhlíželi kdy už bude výročí VŘSR, protože to byla příležitost, kdy se jako důkaz převahy socialismu otevíraly nové obchody. A už tu byl rok 1968, kdy se stala jaká důležitá událost? No? Přeci Kyje se připojily ku Praze.

Mezi tím začala růst sídliště jak houby po dešti. Tam, kde měly původně být zahradní čtvrti rodinných domků se začaly objevovat věžáky. Nejprve v Hloubětíně a pak tam, kde jsou nejvíc vidět na kopci Lehovci. Základy konečně položilo i sídliště Černý most. Ze stavb sídlišť nakonec těžily i čtvrti rodinných domků, protože konečně dostaly kanalizaci a vodovod.

A to by mohlo být vše, přišla revoluce, porevoluční nadšení ještě z knihy sálá. Sídliště se dostavovalo, stejně tak i dlouho očekávané pořádné spojení s městem, tedy metro.

Jestli vás zajímá dřívější historie, třeba kde rád přebýval Josef II  nebo odkud pochází rod kuchařů Baštů, podle kterého se říká "To je Bašta". O tom zas někdy jindy.

Žádné komentáře:

Okomentovat