Na vycházce se starostou 2: Rozhledna na Čihadlech

O bývalém kině Sparta, komunitních koordinátorech nebo kapacitě školek jsme mluvili minule.
V prostřední části rozhovoru se podíváme na dění ve Starých Kyjích a v Hloubětíně, ať už je to revitalizace bývalého Vetiškova náměstí, komunitní centrum nebo kulturní dům a pohlédneme se na čtrnáctku z výšky budoucí rozhledny na Čihadlech.

11. Park v Čeňku je jen torzo původních plánů

Nejbližší další park je park v Čeňku, u sídliště hned vedle Plechárny a byl, stejně jako ten Hostavický, dokončený v loňském roce. Jak hodnotíš průběh jeho stavby?

Když jsem nastupoval, tak jsem myslel, že to bude úspěšný projekt pro obyvatele Prahy 14 a když se na něj dívám teď, propadám jen beznaději. V rámci procesu magistrát zkazil co se dalo a ještě trochu navíc.

Co teď stojí je torzo první etapy, které je postaveno o 5 let později než mělo být. Je postavené podle projektu z Bémovy éry, který byl o ukládání hlíny z tunelu Blanka. A nám nezbývá než s tím stavem, jaký je, fungovat. Mělo proběhnout ozelenění, mela by se postavit ještě dvě dětská hřiště a nebude se realizovat druhý val. Pak to převezme magistrát do údržby a bude tam sekat trávu.

Park v Čeňku před vysázením stromů.

Ten park kolem Hostavického zámečku je váš?

Ano.

A jak to je s parkem v Čeňku?

Park nestojí na území městské části. Náš je jen 20 metrový pás poblíž sídliště, zbytek je již území Dolních Počernic. Představa, že by Dolní Počernice park provozovaly nebo spravovaly je nereálná, ani Praha 14 na to nemá peníze, protože údržba bude stát několik milionů ročně.

Mě situace, v jaké park je, hodně mrzí, protože si myslím, že ukrývá velký potenciál. Když jsem ten projekt připomínkoval, tak jsem chtěl, aby se do parku natáhl elektrický kabel a voda, třeba pro letní kino nebo výletní bistro. Řekli mi jasně, není to drahé, ale je třeba změna projektu a tím se stavba o tři roky zpozdí. A tak se všechny ty drobné věci, které park oživí nerealizovaly.

12. Přes skleníky za Kyjským rybníkem by mohla vést cyklostezka

Teď procházíme kolem rozpadlých skleníků.

Ty byly po revoluci vráceny několika vlastníkům, původně tu bylo zahradnictví, pak ve sklenících Vietnamci pěstovali docela úspěšně marijánku a teď je to zanedbané. My bychom tady rádi viděli sportovní nebo rekreační zázemí, ale špatně se sem přijíždí auty, takže se tu těžko zkolauduje rozsáhlý areál. A těžko můžeme nutit vlastníka, aby postavil něco, co se mu nevrátí.

Na opačné straně skleníků končí cyklostezka přes Vysočany a my se snažíme s vlastníky dohodnout, aby přes jejich pozemky mohli projíždět cyklisté. Stezka by pak pokračovala kolem Kyjského rybníka až do centrálního parku na Černém Mostě a cesta by byla bezpečná i pro rodiny s dětmi.

Údolí za Kyjským rybníkem je prakticky pusté.

Já když pojedu s Čerňáku s dětmi do zoologické, což je odsud 10 nebo 15 km, a to není na kole tak daleko, tak abych se nemusel bát, že mezi kamiony někde přetahuju děti přes silnici.

13. Komunitní centrum v Hloubětíně má hotový projekt

Zpátky ke komunitním centrům, v roce 2014 proběhla architektonická soutěž v Hloubětíně.

To je projekt, který připravovalo už předchozí vedení, projekt byl z našeho pohledu naddimenzovaný s rozpočtem asi 70 milionů. Bohužel naši předchůdci také zbourali původní budovu školy, která tam stála. Takže se nedal jednoduše zrekonstruovat dům, který už tam stál.

My jsme s lidmi v Hloubětíně nadefinovali, k čemu by měl sloužit, stanovily se podmínky a udělala se mezinárodní architektonická soutěž. Já čekal, že se přihlásí 5 návrhů, ale přišlo jich 65.

I zahraniční?

Ano, sedm zahraničních. Byl to úžasný zážitek, musím říct. Soutěž na stavbu, která měla rozpočet nějakých 25 milionů, tedy něco maličkého a přišlo tolik návrhů. Porota vybrala tři varianty, které postoupily do druhého kola. Součástí zadání byla i energetická náročnost, ta se ale u prvních studií nedala úplně prověřit. Garantovali to architekti, ale ukázalo se, že dva projekty na prvních místech podmínky na energetickou náročnost nesplňují a tak se bude realizovat ten třetí.

Realizovat se bude studie, která získala třetí místo.

Jak jste daleko teď?

Máme připravenou dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení. Ale městská část vlastní jen pozemek pod budovou. Součástí komunitního centra musí být zahrada, bez toho to prostě nejde. Zahrada patří ke Gyncentru, které sídlí v Hloubětínském zámečku. My jsme měli dohodu s původním vlastníkem Gyn Centra, že nám zahradu poskytne. Ten ale Gyn centrum v loňském roce nečekaně prodal. Jednáme tedy s novým vedením, ale to jsou dosazení manažeři, kteří se o spolupráci s okolím příliš nezajímají a je s nimi špatná komunikace.

To centrum bude nádherné, jak stavba, tak místo. Fungování centra stojí na komunitní knihovně. Městská knihovna tam přesune hloubětínskou pobočku a ta by fungovala, podobně jako Dům čtení v Ruské ulici, v komunitním režimu. Knihovna by zajišťovala program a v kombinaci s kavárnou by to bylo prostě místo setkávání.

A jak to bude investičně? Přece jen to bude docela velký projekt.

Investičně tyhle projekty nebývají to hlavní. Důležitější bývají provozní náklady. Ale ty investiční náklady jsou odhadovány na 25 milionů korun.

Když to srovnám s Hostavickým parkem, ten byl asi za 17 000 000 Kč?

Ano, sedmnáct milionů korun, a v obou dvou případech se na části financování podílí dotace, čili Hostavice stály městskou část do deseti milionů korun, což ve srovnání s územím a rozsahem té rekonstrukce vynikající. Stejně tak předpokládáme, že získáme dotaci od magistrátu na projekt v Hloubětíně.

Právě jsme přišli ke kulturnímu domu Kyje. Říkal jsi, že to s ním nebylo a není úplně jednoduché.

Kulturní dům Kyje je důvod, proč jsem v politice. Jednak bydlím hned vedle a také to byl projekt, který šel úplně proti všemu, co se teď snažím prosazovat. Nebyl projednán s lidmi, byla navržena funkce, která je pro dané místo nevhodná. A nám nezbývá, než se s tím popasovat. Městská část si to postavila za 65 milionů korun, to je naprosto neskutečná investice, kterou si dnes už těžko někdo dovolí.

Kulturní dům Kyje je na okraji dění

Ten kulturák je trochu mimo centrum dění.

Kulturák má dvě nevýhody, první, že stojí na konci slepé ulice, čtyři roky se snažíme dostat sem lidi a není to jednoduché. Lidé přijedou na známou tvář, fungují setkání seniorů a nedělní pohádky. Nikdy to ale nebude Gong, kde ať pustíš cokoliv, lidé přijdou. Co se teď osvědčuje, ve spolupráci s Neposedou je rodinné komunitní centrum.

Druhá nevýhoda souvisí s první. Objekt tohoto typu funguje, když je tam restaurační zařízení, kdy se ztráta z koncertů vrátí ve výnosech z prodeje potravin a nápojů.

Tam ale je hospoda.

To je, ale pronajatá za nepříliš vysokou částku na 10 let, tedy do roku 2020. Navíc v nástavbě je penzion, který je také pronajatý, když jsem se před lety ptal předchozího místostarosty, proč městská část staví penzion, bylo mi řečeno, že se tam budou ubytovávat folklorní soubory z Moravy, které tu budou zpívat. Od zahájení provozu tam nebyl ani jeden.

Nevýhoda samotného kulturáku je, že má malý sál, takže se na Praze 14 nedá supořádat pořádný ples. Třeba když je ples městské části, tak víme, že by se dalo prodat 3třikrát tolik vstupenek než je kapacita sálu.

Kolik má kapacitu?

Kapacitu má 200 sedících. Na ples řádově 100 lidí. A jsi opět u ekonomiky: když přivezeš nějakou zvučnou tvář, tak samozřejmě vyprodáš celý sál, ale ani to ti nezaplatí toho interpreta. Potřebuješ vyprodat velký sál a to není problém. A když přivezeš méně známou tvář, tak se to zase nevyprodá. Městská část to bude nepochybně dál provozovat, ale je takové malé neštětí.

14. Revitalizace bývalého Vetiškova náměstí v Hloubětíně

Ještě bych se vrátil k Hloubětínu, chystá se revitalizace Vetíškova náměstí. Viděl jsem studii a zaznamenal, že to ani není ve správě městské části. Co mi k tomu můžeš říct?

Revitalizaci iniciovala městská část. To náměstí je ve správě magistrátu a TSK (Technická správa komunikací), my o změnu usilujeme už zhruba pět let. Výsledkem je, že městská část dotlačila magistrát, aby připravil projekt ve spolupráci s lidmi. Ptali jsme se lidí, jak by náměstí mělo fungovat, pak bylo veřejné projednání a výstava projektu. Bohužel na straně magistrátu to běží pomalu. Myslím, že by se to mělo realizovat do dvou let.

Revitalizace náměstí v Hloubětíně - podrobnosti

Některé prvky, které jsem viděl ve studii mi nepřišly příliš šťastné, například pevné

kryté stánky.

Možná ti to nepřijde šťastné, ale ta studie byla opravdu probraná jak s lidmi, tak v komisi územního rozvoje a i s Prahou 14 Kulturní. V rámci oživení náměstí se počítá s tím, že by tam vznikla pergola, pod kterou by mohly být sezónní stánky, tak dva pevnější objekty, které se postaví pravděpodobně v další etapě, první bude sloužit jako kavárna a druhý jako zázemí a občerstvení. Na kavárně bude zezadu pódium, aby se tam daly dělat nějaké akce.

V souvislosti s tím vlastník obchodního centra připravuje rekonstrukci, která by měla proběhnout v letošním a hlavně v příštím roce.

Teď také stojí na náměstí docela nevzhledný stánek.

Ten tam bohužel také zůstane, protože je to veřejný prostor, kde magistrát kdysi prodal dočasnou stavbu a tím je území rozbité. To jsou taková malá neštěstí, která se děla a my na ně teď doplácíme.

15. Rozhledna jako symbol

Blížíme se k další stavbě. Před dvěma lety tady u Kyjského rybníka budovali studenti architektury spolu s architektem Rajnišem stavbu z proutí, jak tam myšlenka vznikla a k čemu to je?

Ta myšlenka souvisí s plánem rozhledny na Praze 14. Rozhledna je pro mě místo, kde získáš nadhled nad okolím a měl by to být i určitý symbol Prahy 14. Já to vnímám tak, že Praha 14 teď nemá žádnou dominantu, nemá centrální náměstí. My místní si představíme možná kostel, protože ho máme ve znaku.

Já bych chtěl, aby lidé dostali k Praze 14 nějaký vztah a dokázali se s ní identifikovat a to je možné přes symboly. Tím symbolem by se mohla stát rozhledna na vrchu na Čihadlech. Tak jsme se dostali do kontaktu s architektem Rajnišem který rozhledny staví. Tvoří místa s duchovním nadhledem nad světem, netradiční stavby z přírodních materiálů.

Zkušební rozhlednu z proutí stavěli studenti v létě 2014.

My jsme chtěli ten koncept nejprve ověřit, jestli je udržitelný a může fungovat a tak tady před dvěma lety vzniklo tohle. Vznikalo to v úžasné tvůrčí atmosféře: Studenti tady pracovali, bydleli a zázemí měli vedle na statku. A jak vidíš, nespadlo to. Jinak ta stavba je bez jakékoliv impregnace. Velká rozhledna bude samozřejmě upravena proti ohni i proti kažení dřeva.

Rozhledna v Čihadlech - podrobnosti

Jak dlouho by tu tohle mělo stát? Vypadá to, že už to trochu sedlo, stavba je taková bachratá.

To nemá přesně danou životnost, my počítali se dvěma lety a to bude teď v létě. Stavba je stále kontrolována a ve chvíli, kdy začne být jakýmkoliv způsobem nebezpečná, půjde dolů.

Oproti tomu konstrukce z jasanových klacků rozhledny na Čihadlech bude mít životnost asi 10 – 15 let, čemuž bude odpovídat i její cena.

Kde by měla stát ta rozhledna?

Měla by být na nejvyšším místě Čihadel. Nejvyšší místo je teď sice halda hlíny, ale ta půjde pryč, takže to je támhle mezi těmi dvěma sloupy, těm se bohužel nevyhneme. Měli jsme na Čihadlech i zdvižnou plošinu abychom zjistili, jestli je z toho místa dostatečný výhled.

Tady by měla stát rozhledna

16. Okolí Kyjského rybníka

Jaké jsou další plány s okolím Kyjského rybníka?

Kyjský rybník je zase modré srdce Prahy 14. Mimochodem, Praha 14 má řekl bych největší počet rybníků z městských částí v Praze. A Kyjský je v Praze druhý největší hned za Počernickým. Byl bych rád, aby se tohle místo stalo více využívaným. Chtěli jsme vybudovat okružní cestu kolem rybníka a říkali si, že by bylo prima vybudovat lávku podle železničního mostu a narazili jsme na to, že to nelze, protože v té části rybníka je klidová zóna pro ptáky. Kdysi tu býval jachtařský klub. Takže jsme přemýšleli nad molem a půjčovnou lodiček, ale na rybníce je ostrov pro ptáky. Lodičky tedy ne. Možná molo.

My tady děláme takové dílčí pokusy, které jsou v možnostech městské části. Poté, co byl rybník odbahněn jsme vysekali kus trávy a udělali tady ohniště, musím říct, za určitého odporu na radnici, a celé to okolí se snažíme zkulturňovat.

Chceme zadat studii na celkovou rekonstrukci okolí Kyjského rybníka. Chtělo by to předělat zejména promenádu podél Aloisova, ta panelová cesta není moc hezká, ale pod ní je hlavní kanalizační řád z Černého Mostu, takže cesta je ve správě PVK (Pražské vodovody a kanalizace), takže budeme muset jednat s nimi. Musím poděkovat odboru životního prostředí magistrátu, jak se o rybník starají, to se týká třeba výsadeb keřů nebo břehů ostrova. Před dvěma lety jsme se s nimi dohodli a byly sem navezeny dvě tatry písku a lidi si sem našli cestu a jsou tu ve slunečných dnech roztaženi s dekami.

Před dvěma lety byly velké emoce kvůli zástavbě rodinných domků u Kyjského rybníka, jak to vypadá teď?

Městská část na podzim zadala zpracování studie pro využití těch pozemků Broumarská Sever-Jih, a jedna z variant je, že by tady byl biotop, že by tady bylo koupaliště s biotopem.

Ty pozemky jsou přeci částečně soukromé a částečně městské části.

Areál bývalého Telecomu je soukromý. My řešíme pozemky městské části, které jdou kolem Rokytky od rybníka směrem ke kostelu. Tam to můžeme buď nechat tak jak to je, protože lidé jsou zvyklí na nějaký stav, ale nemyslím si, že je to užitečná zeleň. Byl bych rád, aby to území, když už jsme ve městě, mělo nějakou funkci pro lidi, buď rekreační, nebo podobnou. Hned vedle máme Čihadla, to je obrovská zelená plocha, která zelená vždycky zůstane. Jestli potřebujeme mít u Kyjského rybníka zarostlé křoví, to si nemyslím.

Byl bych rád, aby to víc fungovalo pro lidi, ale tohle území má strašnou spoustu limitů. Je tady Broumarská ulice s průjezdem deset tisíc aut, která nesplňuje hlukové limity. A musí to taky být nějak finančně udržitelné. Čili: „Udělejte tady park.“ No dobře, ale kdo ho bude sekat, kdo ho bude udržovat, kdo sem do něj bude chodit?, protože tady v dochozí vzdálenosti není sídliště a 30 000 lidí. Tady je jen pár domků se zahrádkami.

Cílem je zachovat zelené pásmo kolem rybníka a připravit nějaké intenzivnější využití, ať už rekreační nebo sportovní, tak aby na to městská část nemusela doplácet.

Tady mimo jiné plánujeme lávku přes Rokytku (v místě, kde vtéká do rybníka). To jsou takové drobnější úpravy. S Martinem Rajnišem jsme uvažovali, že bychom tady udělali transbordér.

To je taková klec na laně, která jezdí ze strany na stranu vlezeš tam a přeručkuješ na druhou stranu. Zkrátilo by to cestu a bylo by to zajímavé. Ale i to je bohužel investice za milion a půl.

V závěrečné části rozhovoru se dočtete, jak se stát starostou a podíváme se do Hutí a na budoucnost Prahy 14.