Kde jsou vlastně ty Kyje? Na čtrnáctce mám Staré Kyje, Hutě, Rajskou Zahradu, Aloisov, čtvrť Nad Rybníkem (ten název jsem slyšel jen jednou v životě) a pak část kolem Pávovského náměstí a Jiráskovu čtvrť.
 |
| Petr Zeman ukazuje na územním plánu proměny Kyjí |
Posledním dvěma jmenovaným jsme se věnovali na naší vycházce, i když Kyje jsou podle cedulí s názvy ulic všechny. K tomu jsme přibrali ještě nouzovou kolonii Za Horou která dřív patřila k Hloubětínu.
My jsme se sešli na Pávovském náměstí, to je jen zastávka autobusu, skutečné Pávovské náměstí je o několik ulic dál, a vydali se mezi prvorepublikovou zástavbu rodinných domů. Petr Zeman se v dnešním povídání zaměřil na vývoj čtvrti podle toho, jak se postupně měnil její územní plán. Územní plán je mapa, ve které je zakresleno, co se kde může stavět.
V 19. století tu byla jen pole a cesta. Masarykova čtvrť, která se později přejmenovala na Jiráskovu se začala stavět za první republiky kolem plánovaného Masarykova domu. Ten měl stát v místě paneláků u zastávky Pávovské náměstí a sloužit jako společenské centrum. A tady máte vysvětlení, proč je u zastávky autobusu takový divný systém dvou silnic vedle sebe. To byl plánovaný otevřený prostor před spolkovým domem. Ten se ale nikdy nepostavil a za komunismu místo zabraly paneláky pro Laktos a Pražské pekárny. Druhým centrem měla být sokolovna u parku v jižní části čtvrti. Uliční síť se ale podařilo dodržet jen na jihu a západě čtvrti, východní část se nejspíš nestihla rozparcelovat a ulice tam nepokračují.
 |
| Kruhový objezd, na kterém nic nejezdí |
Masarykova čtvrť tedy byla plánovaná podobně jako Jahodnice jako zahradní město rodinných domků za Prahou, k Praze se připojila až v roce 1968. Podobně se začaly v 90. letech stavět satelitní městečka kolem Prahy, ale rozdíl je v územním plánování, zatímco satelitní městečka jsou jen sítě ulic, ve čtvrtích, jako je bývalá Masarykova čtvrť vidíte, že byly plánovaná kolem centrálního spolkového domu, měly vyřešenou kulturu i volný čas.
Po procházce starší částí čtvrti jsme se přesunuli do té novější. Některé paneláky Laktosu a pekáren mají docela zajímavé fasády, které popírají názor, že všechny paneláky byly šedivé. Minuli jsme i docela nelogický kruhový objezd v místech, kde žádná auta nejezdí a vydali se k asi nejzajímavější moderní stavbě v Kyjích, domu ve tvaru houby nebo stromu.
 |
| Dům houba. |
Názor si na něj udělejte jaký chcete, mě se líbí, protože docela dobře zapadá do zahrady a vůbec to nevypadá, jako by tam stál dům se vší mohutností zdí a chodníčků kolem. Vycházku jsme ukončili v bývalé nouzové kolonii Za Horou, která dřív patřila k Hloubětínu.
 |
| Studánka, která už zažila lepší časy a zasloužila by trochu údržby |
 |
| Kyje, to nejsou jen udržované silnice, najdou se i takovéto zkratky. |
Žádné komentáře:
Okomentovat